Sebevědomí

Naším cílem je propojit tradiční a moderní metody výchovy a výuky dětí se zaměřením na praktické myšlení a utváření zdravé sebevědomé osobnosti. Sebe-vědomí, tedy vědomí si sebe sama, co všechno o sobě vím, co znám, co si připustím. Název Lídrovka je inspirován knihou Stephena R. Coveyho 7 návyků skutečně efektivních lidí a knihou jeho syna Seana Coveyho 7 návyků šťastných dětí.

Jak důležité je sebevědomí v životě člověka? Jak se buduje, upevňuje nebo snižuje?

Dítě – předškolák: Anička je veselá okatá holčička a moc ráda skáče na trampolíně. Když odpoledne přijde domů se svojí maminkou ze školky, oba už ví co bude následovat. Rychle si umýt ruce, sníst si jablko a honem vyběhnout před dům, kde je velká trampolína. Tam je Anička k nezastavení. Létá vysoko, zkouší různé přemety a láká ke hře i ostatní děti z okolí. Dnes je její výjimečný den. Má páté narozeniny. Maminka občas vykoukne z okna zkontrolovat Aničku a když ji vidí jak skáče vysoko, zalekne se a křikne: „Ani, neskákej tak vysoko ať se ti něco nestane!“ Za chvíli vykoukne mamka zase a Anička slyší, aby zvolnila, jinak se zpotí a nastydne. Je večer a Anička dostává velký krásný dort s pěti svíčkami, které na jeden dech snadno sfoukne. Rozbaluje si dárek a dostává flétnu. Maminka dárek doprovází slovy, že to Aničce bude moc slušet, až na ni bude umět hrát. Že flétna je mnohem lepší, bezpečnější a užitečnější zábava, než jenom skákat na trampolíně. Tatínek vidí, že  je Anička v rozpacích a tak se ji snaží vysvětlit jak to s mámou oba myslí. Chytne ji za ruku a povídá: „Ani, podívej…kdyby sis zlomila třeba tuhle ruku, tak tě to bude hodně bolet a trvá dlouho než se ruka zahojí. Maminka má pravdu, pro holku jako jsi ty je lepší umět hrát na hudební nástroj.“ Ten moment Anička ztratila svá křídla – připadala si jako bílá krásná labuť, která letí jejich městem, nad školkou a která chce jednou vyletět až do mraků.

Teenager: Jirka chodí do třídy s copatou Hankou, se kterou se rád baví o různých věcech, které dělá ve volném čase. Hanka se s Jirkou baví častěji než s jinými kluky a vždy mu přinese nějakou malinu, ostružinu nebo jablíčko z babiččiny zahrádky. I proto, že Jirka je dobrý v matematice a pomáhá ji s úkoly. Trpělivě ji vysvětluje školní látku, ukazuje použití vzorečků a spolu počítají objem kvádrů. Díky Jirkovi se Hanka cítí mnohem lépe v hodinách matematiky, ví o čem učitel u tabule povídá a nebojí se testů. Ani ústní zkoušení u tabule pro ni není strašákem. Ví o sobě, že se připravuje, učí se a cítí se sebevědomá. Jirkovi se Hanka líbí a chtěl by ji pozvat o víkendu ke strejdovi, se kterým chodí chytat pstruhy na místní potok. V duchu si říká, zda-li ji má nebo nemá pozvat, aby tím něco nepokazil. Hlavou se mu honí spousta otazníků, Aby se ji rybaření líbilo, má obavu z počasí, může pršet, bude ji zima, pustí ji rodiče, jestli něco pokazím – přestane se se mnou scházet??? Aby Jirka nepokazil to hezké co je mezi ním a Hankou, neodhodlá se pozvat ji na rybaření. Nemá dostatek sebevědomí pro to, aby sdělil Hance, že se mu líbí a že by ji chtěl ukázat rybaření o čem spolu tolikrát již mluvili. Protože nad tím pořád přemýšlí, trápí ho to, zhoršil si prospěch v angličtině i češtině a začíná se obávat i zkoušek.

S dítětem jsme na začátku dlouhé cesty a proto v Lídrovce vytváříme harmonické místo, kde každá dětská osobnost získává odvahu pro plné vyjádření sebe sama.